Minulý týden jsem na toto téma absolvoval dvě diskuze. Jednu se skupinou lidí, kterým se nelíbí, že ve městě nevědí, kdo je sleduje a proč. Tato skupina se stále rozšiřuje a vzhledem k vývoji se dál rozšiřovat bude. Nelíbí se jim, že na 61 místech v Praze (tzv. monitorovacích pracovištích) kdosi sleduje, kam chodí, kdy, s kým. To když berem v úvahu jen těch 748 kamerových stanovišť městských a zanedbáme kamery monitorující 12,000 pražských hracích automatů a přilehlé okolí, banky, obchody, ambasády a spoustu kamer, o kterých ani nevíme, komu by mohly patřit.
Druhá diskuze, ze které je i nahrávka (od času 29:00), byla s velmi příjemným primátorem, který vyprávěl, jak v jeho městě se lidé předhánějí v tom, kdo bude mít to štěstí, že právě jeho vchod bude kamerami sledován. Hezky tak popsal mechanismus, kterým se kamery rozšiřují: Na začátku se dají na pár problémových míst. Část problémů se tím přesune o ulici vedle. Pokryjí se tedy i vedlejší ulice a najmou další sledovači obrazovek, protože to přece funguje. A tak dál. Ve výsledku je kriminalita částečně vytlačena do okrajových částí, na jejichž sledování nezbývá kapacita. V takovém světě je pochopitelné, že řada lidí nechce, aby byla kriminalita vytlačena právě k nim a chtějí se dostat dovnitř tohoto silového pole odpuzujícího zločin. Škoda jen že při vyjmenovávání, komu všemu kamery zachránily život a majetek, se ta čísla neporovnávají s tím, kolik by toho mohli za stejné peníze vykonat strážníci na kolech brázdící město nebo preventivní programy.
Když se moderátor diskuze po skončení záznamu ptal primátora, jestil třeba nemůže díky svému kamerovému systému sbírat kompromitující materiály na své politické konkurenty, primátor se upřímně podivil, že něco takového by ho jistě ani ve snu nenapadlo a kromě toho je nemožné ze systému nahrávky vynést. To je sice hezké, že nahrávky jako tato, kde je vidět, jak krásně kamery umějí přibližovat a na kolik oken do ložnic při tom vidí, se nikdy, ale opravdu nikdy na veřejnost nedostanou, ale vynášení samotných nahrávek není jediné riziko. Primátora jistě taky ve snu nenapadlo zadat svým strážníkům, aby mu sepsali seznam židů, ochmelků, evangelíků, gayů nebo třeba Sokolů, který takový operátor s monitorovacím systémem může dát lehko dohromady podle toho, kdo kam chodí, zvlášť když vidí, kdo šel odkud, a má přístup do evidence obyvatel. Ne, to by jistě žádného šéfa strážníků nikdy nenapadlo, že ne?
V každém případě my bychom ty kamery chtěli zmapovat, ať jako veřejnost víme aspoň trochu, na čem jsme. Pomůže nám to při další diskuzi o tom, jaký typ veřejného prostoru si chceme v našich městech pěstovat. Protože přidávání v prohlížeči na mapakamer.cz je poměrně nepříjemné, chtěli bychom umožnit jednoduše a bez registrace z mobilu odesílat fotky kamer na náš server, kde je můžem podle GPS polohy uložené ve fotce pak už snadno do mapy přidat. V této souvislosti mám pro vás bojový úkol: Sdružení VIA by nám mohlo dát pár korun na vývoj, když uspějeme v hlasování v jejich soutěži. Toto sdružení kvůli tomu spustilo webové stránky, které nejspíš muselo vyvinout metodou „random hacks of kindness“, kterou propaguje. Asi proto jsou stránky prakticky nepoužitelné, ale hlasovat skutečně při naprosto přesném dodržení návodu lze. Pokud tedy mapu kamer chcete morálně podpořit, postupujte takto:
- Otevřete si registrační formulář. Nelekejte se, hledejte hvězdičky. To jsou pole, kam musíte něco napsat, ostatní přeskakujte. Je to jen šest údajů včetně hesla, které si nemusíte pamatovat, a captchy. Platnost emailu se nekontroluje.
- V horním menu Hlasování klikněte na Seznam projektů
- Klikněte na číslo 18, Mapa kamer: mapujte Velkého bratra nově i z mobilu
- Klikněte na Hlasovat pro tento projekt
- Jděte přes menu Hlasování na Hlasovací lístek
- Klikněte do oranžové plochy „Odeslat hlasovací lístek“. Textovým kurzorem se nenechte zmást a počkejte.
- Několik alertů vám potvrdí, že se vám podařilo hlasovat. Gratulujeme. Jste nejlepší.
V případě ještě jiných potíží existuje obrázkový návod přímo od tvůrců této kosmické technologie.