Politikům ale jako obvykle ujíždí vlak. A možná dokonce ulétá raketa, protože poslední rok je ve znamení velkého pokroku v technologiích pro výrobu energie. Nedávno byl představen Australsko-český projekt na vývoj jaderných reaktorů na bázi thoria. Tyto reaktory řádově předčí naše ruské uranové reaktory jak v bezpečosti, tak v nákladech. V Číně se plánují v příštích letech stavby desítek těchto MSR (molten salt reactor). I česká energetická koncepce je zmiňuje, ale jak se teď zdá, bližší Rusko než naše vlastní zájmy, protože ve skutečnosti se ve velkém plánují ruské uranové reaktory minulosti.
Dalším vynálezem, který by mohl zamíchat kartami, je E-Cat vyvinutý v Itálii duem Rossi a Focardi. Tato technologie má tak fantastické vlastnosti (palivem je levný nikl, nevznikají problémy s velkou radiací a vysokými teplotami), že ji prozatím vědecký svět zdráhá oficiálně uznat, dokud nebude předvedena nade vší pochybnost. Vážně se jí však zabývá jak Cambridge University ve svém videu, tak NASA Existuje už i komerční společnost rozjíždějící výrobu a je velkou otázkou, co by z toho měla, kdyby se jednalo o podvod.
Důsledky, které tyto technologie mohou mít, jsou obrovské. V tomto už trochu starším blogu je pěkně popsáno, jak by mohly sériově vyráběné thoriové reaktory nahradit dnešní domovní kotle. S použitelným E-Catem by to všechno bylo ještě mnohem dosažitelnější. Je jasné, že taková změna by mohla významně pomoci hlavně chudým zemím, kde by už nebylo nutné stavět energetickou infrastrukturu, protože zdroje energie by byly lokální, levné a s minimálními náklady. Horší to bude u nás. Představme si, co by se stalo, kdybychom si i v našem domě za deset let spočítali, že koupit si E-Cat nebo malinký reaktor nás vyjde levněji než nechat si dodávat elektřinu od ČEZu, která v sobě nese náklady za přenosovou soustavu, administrativu, dotování neefektivních obnovitelných zdrojů, velké domů pro nejrůznější spřízněné podniky a obrovské náklady za čerstvě vybudované drahé ruské uranové elektrárny. Kdo to potom zaplatí? Budeme si moct dovolit jít typicky českou cestou, t.j. donutit všechny odebírat drahou energii, jen aby se ČEZ udržel v plusu? Bude si náš průmysl moci dovolit platit třeba desetkrát víc za elektřinu než v sousedních zemích?
Jestli se teď rozhodneme s Rusy stavět uranové reaktory, měli bychom jim rovnou ČEZ i prodat, protože zatím za něj můžem ještě dostat nějaké peníze. S touhle strategií ale tváří v tvář technologickému pokroku přijde do dvaceti let na buben.
No a těžit pak hnědé uhlí a vyrábět z něj elektřinu – tenhle nápad snad ani nebudu rozebírat.