Reklama
 
Blog | Václav Novák

Hlídka

V nové práci v malé firmě bylo všechno jinak. Hned první pohovor byl v pizzerii přímo s ředitelem závodu. Za celou dobu neřekl to, co jsem předtím slyšel pořád: „Já to chápu, ale já o tomhle nerozhoduju.“ Dokonce neměl ani příručku pro zaměstnance a neříkal, že si musíme všichni povinně tykat. Vypadalo to slibně, tak jsem tam hned začal.

Dostal jsem na starost kobercový nálet. Už asi nezjistím, kde se tohle pojmenování vzalo, ale jde o službu, která na zadané téma zjistí, kde se o něm na internetu nejvíc mluví. Například takto vypadal automaticky získaný žebříček českých domén na téma T-Mobile:

Vypadá to jako taková neškodná zábava, ale ve skutečnosti se najde dost firem a bezpečnostních složek, které zajímá, kde o nich nebo o něčem jiném na internetu mluví, a rádi si takový průzkum koupí.

K danému tématu se dá zobrazit i seznam slov, která se často vyskytují v jeho blízkosti. Ten získat už je trochu těžší, protože spusta slov má tendenci se vetřít všude a obrázek kazit (třeba a, bude, se apod.). Po jejich odstranění může obrázek vypadat takto:

Reklama

Můžete si říct, že takový obrázek byste dali dohromady taky i bez kobercového náletu, ale jak potvrdí každý marketér, je velký rozdíl mez tím, když zákazníkovi předkládáte jen dojmy, a tím, když k tomu máte i naměřená čísla. Takový přehled má pak svou cenu.

Grafy vypadaly krásně, dávaly smysl a měl jsem radost, že jsem mohl poprvé podle svého vyrobit něco užitečného, co si lidi rádi koupí a jinde nedostanou. V marketingu i v bezpečnostních složkách pracují lidé zvídaví, a tak je hned napadlo, že je sice hezké vědět, kde se o něčem mluví, ale také by rádi věděli, co se o tom povídá. Na to existují nástroje celosvětově, ale ty pracují s globálními zdroji – nějaká česká diskuzní fóra je nezajímají, ale jak my víme z kobercových náletů, jsou pro řadu témat velmi důležitá. Navíc ani podpora češtiny není silnou stránkou těchto obvykle zpozaoceánských služeb. U nás je možné najít jakési „výstřižkové služby pro internet“ s několika nejjednoduššími grafy, které s češtinou dokážou pracovat správně. Ty ale pokrývají jen sociální sítě a pár vybraných fór, což je zlomek zdrojů, na které jsme se vrhli my, takže i u této služby se stalo, že jsem začal dávat dohromady něco, o co byl velký zájem, ale nikdo to neposkytoval. Tak vznikla platforma Yeseter.com a tak jsem se postupně stal internetovou hlídkou, denní i noční, která teď ví, co se kde šustí i co si lidi mezi sebou nejvíc sdílejí.

Nejrychleji plavu, když se celý ponořím pod hladinu a nezdržuju se žádným dýcháním, a s prací je to stejné. O Yeseteru jsem přemýšlel ve dne v noci, psal jsem ho ve vlaku i v nemocnici, jen u moře jen po večerech, abych se trochu nadechl. Na důležité moduly jsme angažovali odborníky z různých univerzit, kteří se daným problémem dlouhodobě zabývají, což velké firmy ke své velké škodě nedělají. Zakrátko přibyli další kolegové, přestěhovali jsme se do větší kanceláře a minulý týden jsem se tady na blogu zase vynořil. Nejenže má náš závod službu, o kterou mají zájem politické strany, automobilky i banky. Je to i pro nás úžasný zdroj sám o sobě. Máme k dispozici data, ve kterých můžeme sami hledat třeba zamilované facebookové statusy, nebo cokoliv vás napadne, nebo si je nechat průběžně posílat a dělat z nich statistiky. Někdy si říkám, jestli něco tak cenného není vůbec škoda prodávat.

Mám dojem, že tady jsem našel konečně projekt, na kterém můžu vyzkoušet, kde jsou hranice mých schopností. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že tu vydržím konečně déle než rok. Jasně, MM může říct, že mám prostě štěstí, ale když se ohlédnu, šťastné náhody nevidím. Leda jak jsem se srazil s jedním kamionem na dálnici a celkem nic se nám nestalo, ale to nemělo vliv na pracovní život. V něm jsem se deset let připravoval přesně na to, co teď dělám, a pak jsem dva roky hledal, jak se dostat k tomu, co umím. Piplání s životopisy a vysedávání na pohovorech mě k ničemu pořádnému nepřivedla, naopak dnes jsou leckde z našich služeb nadšení ve firmách, kde si to nebyli schopní postavit sami, ale kam jsem přitom životopis dávno posílal, protože se něčím takovým zabývají. Zato vím, že mi pomohl tenhle blog, kde občas píšu o tom, co mě zajímá a na čem rád pracuju.