Reklama
 
Blog | Václav Novák

Mysleli to tak dobře

Před třemi týdny, 5. srpna, na konferenci světové Asociace pro počítačovou lingvistiku získal profesor Jelinek cenu za celoživotní dílo. Čtyři dny nato Michal Matoušek psal o tom, jak lidi po válce snili falešný sen o sociální spravedlnosti .

Otec profesora Jelineka, kladenský zubař židovského
původu, přišel začátkem války o život v Terezíně. Zbytek
rodiny byl z Kladna vyhoštěn do Prahy.

Profesor Jelinek, kterému v roce 1941 bylo 8 let, přežil ty
téměř čtyři roky v pražském ghettu, aniž mohl chodit do školy.
Přesto se mu po skončení války podařilo vykonat zkoušky, po
kterých se dostal do kvarty na gymnáziu.

To už se ale v české společnosti začínají angažovat dobráci
z populárního článku
Michala Matouška. Ti, kteří se snažili „věci veřejné uspořádat
vlastními silami, a líp než dosud.” Ti, jejichž projekt sociálně
spravedlivé společnosti nakonec skončil fiaskem, byl to omyl,
pramenící zřejmě z nedostatku informací o situaci v Sovětském svazu a špatném
odhadu jeho budoucí politiky. Nikdo přece tehdy nechtěl procesy,
násilnou kolektivizaci a diktát Moskvy. Prý chtěli jen tu sociální
spravedlnost, že jo.

Reklama

A jaká by to byla sociální spravedlnost, kdyby syn předválečného
zubaře byl puštěn k maturitě, že? Zubař, co
tyje z lidského neštěstí! Takoví v budoucnosti plné jasu,
po tom, co „se Němec konečně pakoval”, místo rozhodně
nemají.

A tak gymnazista Jelinek odjel
i s matkou a po maturitě začal svoji veleúspěšnou profesní
dráhu večerním studiem na City College of New York, když přes
den pracoval v továrně.

Naši hrdinové z komunistických organizací po celé zemi se zatím radovali, jak
se jim daří zbavovat parazitů a reakčních sil, bránících sociální
spravedlnosti. Naprosto nezištně a v zájmu spravedlnosti systematicky pak fyzicky
likvidovali všechny, kdo jim stáli v cestě, a ve velkém si přivlastňovali, na
co přišli. Prostě idealisti.

A proč tady o něčem takovém, tehdy tak běžném, píšu? Navíc když vím,
že jsem se tím nejspíš automaticky pro Michala Matouška zařadil
do kategorie omezených hlupáků? Možná to byla ta otázka
v jeho článku, na kterou mám odpověď: Prdel, pták, bradavice,
ani zub mě, ani mé děti ze školy nevyloučí kvůli tomu,
co si o nich já nebo někdo z mé rodiny myslí. Dokonce
ani na nucené práce mě nepošlou. Snažím se pochopit, že pro
někoho to může být jen nuance.