Reklama
 
Blog | Václav Novák

Volme koho chceme!

Proč naším prezidentem nebude zvolen kandidát, který by měl většinovou podporu? Jsou přece i země, kde je to možné.

Volební systém v českých prezidentských a senátních volbách je spravedlivý, pokud se jich zúčastní nejvýše tři kandidáti. Se zvyšujícím se počtem kandidátů ale umožňuje vyhrát kandidátům, které skoro nikdo nechce, a tak se stává stále méně spravedlivým. Už na čtyřech kandidátech se dá ukázat jeho hlavní slabina. Vezměme jako příklad volební souboj o prezidenta zvířátek, ve kterém se o přízeň ostatních zvířátek chtějí utkat kobra, krtek a zajíc s tímto rozvržením příznivců:

 

 
Nejvíc voličů si přeje zajíce, a tak co udělá kobra s krtkem? Zajdou za kachnou, kterou vybrali podle toho, že ji budou volit podobná zvířátka jako zajíce. A přesvědčí ji, aby kandidovala taky:
 
 
Když se tento manévr povede, v českém prostředí to zajistí postup kobry a krtka do druhého kola, kam půjdou chudáci zvířátka volit menší zlo. Jako obvykle. Když to nevyjde s jedním „klonem“, přidá se další. Chytřejší voliči kachny se v této situaci mohou pokusit místo kachny volit zajíce, ale je to pro ně velmi nepříjemné dilema. Protože co když průzkum veřejného mínění nebyl přesný a kachna má ve skutečnosti větší šanci než zajíc? A co když příznivci zajíce vedeni stejnou úvahou půjdou volit kachnu třeba na základě trochu jiného průzkumu?
 
Nepříjemná situace. Systém nutí zvířátka hlasovat pro někoho, koho vlastně nechtějí, a ještě navíc se při tom řídí průzkumem veřejného mínění, což dává velikou moc tomu, kdo takový průzkum sestavuje. Čím víc je kandidátů, tím více se tento efekt projevuje. Není divu, že spousta zvířátek radši ani volit nejde a ti, kdo se nenechají zmanipulovat průzkumy, jsou stejně nešťastní z toho, že jejich hlas pomohl někomu úplně jinému, než chtěli.
 
Přitom řešení je vymyšlené, používá se, například při volbě filmových Oscarů, ale i v politice, v Austrálii, v Irsku a jinde. Spočívá v tom, že nejsou jen dvě kola, ale tolik, kolik je třeba tak, aby v každém kole byl vyloučen jen jeden kandidát. V našem případě by tak v prvním kole všichni volili, koho chtějí. Po prvním kole by vypadla kachna a druhé kolo by pak vypadalo jako na prvním obrázku. Ve třetím kole by se pak férově střetl zajíc s kobrou nebo krtkem a vidělo by se, koho si více přejí příznivci vyřazeného zvířátka.
 
V praxi by samozřejmě bylo nepraktické chodit tolikrát do volebních místností, proto voliči vyplní všechny své preference najednou a stačí jim na to jeden volební lístek. V něm napíší jedničku ke svému vysněnému kandidátovi a další čísla pak těm, koho by chtěli, když to s jedničkou nevyjde. Dokud kandidát s jedničkou nevypadne, jejich hlas patří v každém kole jemu. Když po některém kole vypadne, nastupuje za něj dvojka, pak trojka atd., až dokud není někdo zvolen. Když vypadnou všichni kandidáti, kterým dal volič číslo, pak je to stejné, jako kdyby v dalších kolech už nešel volit.
 
V našem prostředí by měl být tento systém tzv. přenosného hlasu použit za dva týdny na sjezdu Strany zelených při volbě předsedy. Doufám, že se tam osvědčí a jeho používání se dál rozšíří, protože jako volič bych takový systém používat rozhodně chtěl. Koneckonců i kandidáty by to zbavilo nepříjemných úvah, jestli mají radši odstoupit, aby tím někomu jinému umožnili postup do druhého kola.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama