Reklama
 
Blog | Václav Novák

Podivy naivního cestujícího: Obrázky z Maroka

Při balení dal jsem si tentokrát pozor na tři pé: pas, plavky a plakát. Na plavky jsem si ovšem vzpomněl až v poslední chvíli. Na autobusové zastávce jsem si uvědomil, že mám s sebou kapesní nůž, a pověsil jsem ho nenápadně na strom. Moje služební cesta právě začala.


Preludium

Jakmile jsem se přepnul do cestovního rozpoložení, má cesta naplněným autobusem
na letiště najednou získala dobrodružné rysy. Vedle mě začal nějaký Brit
vyprávět znakovou řečí historku o tom, jak někoho pokousal pes. Nechtěl jsem
poslouchat cizí rozhovor, ale mával mi přímo před očima a občas se bolestivě
svíjel. Žádnou ze znakových řečí neumím, a tak mě dost překvapilo, že jeho
příběh dokážu sledovat, ačkoliv bez znalosti zájmen nepoznám, koho ten pes
tak potrápil. Jeho soudruzi se bezhlesně smáli, až se za břicha popadali.

Fuga

Vědomí 70 minut na přestup v Paříži mi bránilo nechat se ukolébat, a tak jsem
hypnotizoval monitor s ohlášeným desetiminutovým zpožděním, když mě objevil
kolega z pražské VŠE. Jede na stejný kongres, narozdíl ode mě dostal ale k letence
plánek přestupu na letišti CDG. Něco jsem musel udělat špatně. Jinak už na večerní
pařížské lince ČSA nikoho nepoznáváme, zbytek našich kontingentů se přepravuje
jindy.

Sedím víc vepředu, ale někde ke konci prvního kilometru přestupu mě předbíhá – daň za
to, že všechno vleču s sebou, aby mi nic nemohli ztratit.

V Casablance se loučíme, já pokračuju nočním letem, on ráno vlakem. 65 minut na přestup mě na
menším letišti už tolik neděsí, dokud nenarazím na jedinou přepážku pro přestup, která je obklopená
hroznem cestujících, který se marně domáhá lístků do Abidjanu.

Reklama

Letadlo má stejně přes dvě hodiny zpoždění. Z VŠE už nikoho nevidím, zato o pár řad dál sedí
část Brňáků. Je mi blbý zdravit je takhle na dálku, ale mám pocit, že koukají pořád na mě nebo těsně
vedle. Zajímalo by mě, kdy z těchhle problémů vyrostu. Radši vymýšlím, jak se ve dvě ráno
dostanu v Marrakéši z letiště.

Allegro

Neznaje ceny, jedu z letiště za 314 Kč – trojnásobek toho, co jsem mohl
usmlouvat, kdybych v tu hodinu byl co k čemu. Účtenka na utrženém cáru papíru
obsahující pouze cenu a nápis „TAXI” mě trochu děsí, a tak z
posledních sil donutím taxikáře aspoň se podepsat. Budím svého dočasného
spolubydlícího a domlouváme se na zítřek.

Alt pro obrázek číslo 1

Obrázek 1: Vyrážíme na malý výlet a fotíme jak blázni.

Alt pro obrázek číslo 2

Obrázek 2: Bude chtít peníze?

Alt pro obrázek číslo 3

Obrázek 3: Kde se tady vzal?

Alt pro obrázek číslo 4

Obrázek 4: Stůj, dej přednost sáním!

Alt pro obrázek číslo 5

Obrázek 5: Obchody jsou si navzájem dost podobné, zřejmě jde o nějaký řetězec.

Alt pro obrázek číslo 6

Obrázek 6: U cíle

Alt pro obrázek číslo 7

Obrázek 7: V cíli

Díky vodopádům je Ouzoud na turisty zvyklý. Při příjezdu na nás mávají hned
tři různí chlápci, že musíme zaparkovat na jejich parkovišti. Projíždíme
radši celou obec sem tam a nacházíme parkoviště bližší a ve stínu. Okamžitě
máme po ruce průvodce, k vodopádům se totiž bez něj nesmí a navíc bychom tam
netrefili. Naneštěstí pro průvodce se cesta podle stánků nedá přehlédnout,
a tak mu slibuju, že přestože jeho služby momentálně nevyužijeme, pokud zabloudíme,
vrátíme se pro něj.

Alt pro obrázek číslo 8

Obrázek 8: Bez průvodce se sem smí, ale zábradlí tu nemají.

Po asi 180 snímcích vodopádů, opiček a jiných elementů jedem do hotelu zpátky
do práce. Jediným podivným zážitkem bylo polední hledání „restauračky”,
při kterém jsme se dostali až do podivné čajovny, kde všichni sledovali v televizi
předčítání z koránu a kde jsme nijak nezabodovali tím, co by se u nás jistě osvědčilo
líp, a to že jsme nechali vyjednávat naši jedinou ženu.

Poco più mosso

Ráno si přivstanem a jedem trochu výš do hor. Původně jsme se báli, že tu budou
silnice třeba jako v Polsku, ale jsou mnohem lepší, a tak vyrážíme k jednomu
z průsmyků pohoří Atlas. Na nejvyšším bodě průsmyku jsou obchůdky a jakmile
vystoupím z auta, prodavači pokřikují: „Allemagne?” Zavrtím hlavou.
„Tchèque?” Jsou fakt dobrý, což potvrzují hned následujícím:
„Pojďte se podívat!”

Nejdeme. Zastavíme až kus za průsmykem, kde se rozdělujeme na skupinu směr kopec
a skupinu směr vesnice. Pak jdem ještě společně do Abdulova obchodu.

Alt pro obrázek číslo 9

Obrázek 9: Češi na první pohled?

Alt pro obrázek číslo 10

Obrázek 10: Velmi populární místní obnovitelné hybridní vozítko

Alt pro obrázek číslo 11

Obrázek 11: Jestlipak jsou ty polodrahokamy pravé?

Alt pro obrázek číslo 12

Obrázek 12: Koupili jsme, abychom to zjistili: nejsou.

Alt pro obrázek číslo 13

Obrázek 13: Bohatší horalé své domy zdobí satelitními anténami.

Alt pro obrázek číslo 14

Obrázek 14: Ze všech zatáček se dobře v autě nedělá.

Alt pro obrázek číslo 15

Obrázek 15: Zima je ukrutná, těším se, jak mě zahřeje kopec v pozadí.

Alt pro obrázek číslo 16

Obrázek 16: Mešita (vlevo)

Alt pro obrázek číslo 17

Obrázek 17: Zatímco se škrábem na kopec, chlapci laškují s místními.

Alt pro obrázek číslo 18

Obrázek 18: U toho jsem taky nebyl.

Alt pro obrázek číslo 19

Obrázek 19: Pohled svrchu

Alt pro obrázek číslo 20

Obrázek 20: Ukřižovaná vědkyně na vrcholu.

Alt pro obrázek číslo 21

Obrázek 21: Doháníme ostatní s focením místních.

Alt pro obrázek číslo 22

Obrázek 22: Skončili na čaji v Abdulově obchodě. Hlavně hodně máty a nedat na sobě znát, když se mi něco líbí. To se pak nedá smlouvat.

Alt pro obrázek číslo 23

Obrázek 23: Teď už by v nás Čechy nikdo nepoznal.

Alt pro obrázek číslo 24

Obrázek 24: Pracovní atmosféra: už jen nakreslit situační plánek a můžu vyhlásit soutěž.

Maestoso

Alt pro obrázek číslo 25

Obrázek 25: Zase ráno. Jakpak začít den?

Alt pro obrázek číslo 26

Obrázek 26: Trocha pohybu všem jedině prospěje.

Alt pro obrázek číslo 27

Obrázek 27: A co kongres? Ten se koná pod záštitou tady tohohle krále.

Alt pro obrázek číslo 28

Obrázek 28: Nicméně já jsem si právě našel zásuvku a vyhlašuji vítěze soutěže. Ještěže mi Kateřina pak poradila, že to je blbost a vyhrát má Adam Fišer.

Alt pro obrázek číslo 29

Obrázek 29: Kongres má nabitý program až do pozdního večera.

Cadenza

Alt pro obrázek číslo 30

Obrázek 30: Vrchol pracovního vypětí: obrázek vydá za tisíc slov a barevný graf to jistí.

Mám to za sebou, tak se můžu konečně podívat do města. Neblahý vliv turistů je
všudypřítomný. Přijde chlápek s hadem, hodí mi ho kolem krku a chce peníze. Akrobati
chtějí peníze za to, že jdu kolem. Muzikanti chtějí peníze. Děti chtějí peníze, některé
aspoň něco prodávají, ale i tak bych je radši viděl ve škole, marocká gramotnost
se odhaduje na něco přes 50%, což by určitě sneslo vylepšit. Babka maluje zadarmo
nohy, pak chce ale peníze. Zajímavé je, že opustíme-li nejčastější trasy prohlídek,
situace se radikálně změní: děti poradí i zadarmo a každý nemá dojem, že jsme přišli proto,
abychom mu jen tak pro nic za nic vylepšili rozpočet.

Alt pro obrázek číslo 31

Obrázek 31: Levné foto; U mešity; Spousta čajů, všechny z Číny; „A teď mi dej dárek”; Bazar před zavíračkou; Noční staré město

Solenne

Alt pro obrázek číslo 32

Obrázek 32: V pátek je u mešity nával.

Alt pro obrázek číslo 33

Obrázek 33: My se dnes ovšem zaměřujem na místní módu.

Alt pro obrázek číslo 34

Obrázek 34: Závěr kongresu vyznívá optimisticky.

Finale

Alt pro obrázek číslo 35

Obrázek 35: Před odjezdem ještě stíháme malý výlet. Křesťanů je sice v zemi jen asi přes 1%, nám se však přesto daří sehnat dvě auta pro křesťanskou rodinu.

Alt pro obrázek číslo 36

Obrázek 36: Most bez zábradlí, to musíme vyzkoušet.

Alt pro obrázek číslo 37

Obrázek 37: Zvířátka, kopečky a tentokrát přibyla i americká účastnice.

Cestou jsme narazili na Berbera, který dokázal česky vyprávět celý
životní příběh jednoho turisty: „Praha, Poděbrady, Brno, Fernet,
vodka, Karosa.” Chtěl koupit pivo, ale to jsme neměli.

Alt pro obrázek číslo 38

Obrázek 38: Nové marrakěšské letiště

Cestou zpátky do Prahy letíme v deseti, takže bleskový pařížský přestup
probíhá luxusně – vezeme se dodávkami, abychom to stihli. Stalo
se však něco znepokojujícího. Letušákovi Air France došly housky
a nakonec mi nabídnul nevyužitou housku jiného cestujícího. Přetřásaná
krize letecké dopravy pro mě získává konkrétní obrysy.

Coda

Nůž se na stromě našel. Adam Fišer zvolil vegetariánské jarní závitky 200 g se salátem.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama